Férový konkurz, nebo politická zakázka? Jak probíhají konkurzy na ředitele škol v Mostě!

Jsou konkurzní řízení na ředitele základních škol v Mostě spravedlivou férovou soutěží uchazečů o toto místo, nebo dopředu rozhodnutým politickým kalkulem? To jsou otázky, které rozvířily pedagogickou a možná i tu rodičovskou veřejnost po posledních mosteckých konkurzech v loňském roce. Vždyť stávajícím ředitelům dvou škol bylo dlouho před jejich konáním jasně řečeno, že zřizovatel má dvě kritéria, podle nichž už nemají v konkurzech šanci: jsou ve funkci dlouho a dosáhli či brzy dosáhnou důchodového věku. Přesto, že se jeden z nich konkurzu zúčastnil a jasně v něm zvítězil, rada města konkurz bez udání důvodu zrušila. Ve druhém kole pak město posílilo počet svých členů komise ze dvou na tři tím, že nahradilo dlouholetého předsedu školské rady a zástupce rodičů městským úředníkem – členem školské rady, a dokonce od uchazečů již nepožadovalo představení koncepce školy, což je jistě více než pozoruhodné! Evokuje to spoustu dalších otázek, jako např.: Záleží odboru školství či zřizovateli na koncepci škol? Zná je vůbec? Má odbor školství také svou vlastní koncepci? Republikovou ojedinělostí loňských mosteckých konkurzů (bez toho, aby byli uchazeči dopředu informováni – jak určuje zákon o konkurzech – o tom, jak budou tyto testy vyhodnoceny a jakou budou mít při celkovém hodnocení důležitost) bylo i zařazení písemných testů ze zákona o obcích a ze znalosti z práce na počítači – zvlášť, když vítězem jednoho z konkurzů se nakonec stal ICT pracovník. Dalším problematickým jevem sloužícím zdánlivě k objektivitě a zdravé soutěži konkurzu se stal počet jeho uchazečů. Čím větší počet uchazečů, tím větší by měla být jeho objektivita. Je tomu ale opravdu tak? Pokud v sedmičlenné komisi čtyři její členové udělí body spravedlivě a seřadí například deset uchazečů od prvního do desátého místa, pak stačí tři členové, kteří jsou zavázáni onou politickou vůlí danou „svrchu“. Ti dají co nejnižší počet bodů objektivně nejlepšímu uchazeči a nejvíce bodů tomu, kdo je jako vítěz předem určen. Čím více uchazečů, tím větší bodové rozpětí a tím lepší i podmínky pro tuto nekalou hru. Ona politická zakázka tak navenek proběhne naprosto utajeně a bezproblémově. Proto se nejen pedagogická veřejnost oprávněně ptá: bude se v Mostě pokračovat ve stejném stylu i letos a v letech dalších?
Na téma objektivity konkurzních řízení na post ředitelů v čekých školách probíhá v odborných pedagogických kruzích v posledních letech čilá diskuse. Česká školní inspekce, která má v konkurzní komisi vždy své zastoupení, není spokojena s faktem, že stanovisko sedmičlenné odborné komise, jež by měla o vítězi konkurzního klání rozhodnout, má podle stávajícího znění zákona pouze doporučující charakter. Zřizovatel má právo celé konkurzní řízení zrušit, anebo vybrat uchazeče třeba čtvrtého v pořadí. Ministerstvo školství narozdíl od ČŠI zatím obhajuje stávající znění zákona. Zatím stále zastává názor, že je přece nejvyšším zájmem zřizovatele, aby na postu ředitele školy byl ten nejzdatnější uchazeč, a tím by měla být zajištěna motivace zřizovatele rozhodnutí komise respektovat. Je tedy vůle pro změnu znění zákona o konkurzech dostatečně silná? Zvítězí argumentace České školní inspekce, zvlášť když praxe ukazuje, že někteří zřizovatelé nejsou ochotni či schopni spravedlivé konkurzní řízení uskutečnit?
Možná, že paradoxně právě Most přidal organizováním loňských konkurzů své závaží na pomyslné misky vah ve prospěch postoje ČŠI, tj. posílit vůli na změnu znění zákona a nechat o výsledku konkurzního řízení rozhodnout odborníky – konkurzní komisi ve skutečně férově organizovaném a vedeném konkurzu. Zabránit tak do budoucna jednou provždy vlivu lokálního pletichaření a klientelismu, které jsou tak do očí bijící právě v Mostě.

 
Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestShare on LinkedInPrint this pageEmail this to someone

Napsat komentář